|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Československý trezorový hraný film 60. let jako obraz dobové politické situace.
Nevolová, Zuzana ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Hlavním tématem i cílem bakalářské práce bylo nastínit, zda československé hrané filmy, které vznikly v 60. letech a na počátku normalizace putovaly do tzv. trezoru, skutečně odráží politickou situaci v tehdejším komunistickém režimu (a to nejen svým postojem, ale i postojem dobových médií k jednotlivým nepohodlným filmům) a mohly tak fungovat jako režimem nevyžádaný komentář doby. Práce se v teoretické části věnuje souhrnu politického i mediálního vývoje, přibližuje pak zejména cenzuru a vývoj československého hraného filmu od nástupu komunistického režimu do doby normalizace. V analytické části jsou pak jednotlivé vybrané trezorové filmy (Den sedmý, osmá noc, Kladivo na čarodějnice, Skřivánci na niti, Smuteční slavnost, Všichni dobří rodáci, Ucho a Žert) podrobeny rozboru obsahové i obrazové složky - v analýze jsou taktéž popsány konkrétní motivy, které mohly odkazovat na dobovou situaci. Další metodou využitou v bakalářské práci je popis perzekuce snímků a jejich režisérů či scénáristů, i nástin přístupu dobových médií k jednotlivým dílům ve vymezeném období. Tímto šetřením pak práce dochází k závěru, že vybrané trezorové filmy skutečně vychází z dobové situace a naráží i na konkrétní dění v komunistickém režimu. To vyústilo nejen v perzekuci snímků i jejich tvůrců, ale vesměs se odrazilo i v...
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
host ::
RSS.